Veronika Trunečková letí jako jediná vybraná účastnice z ČR do USA na program BFTF

Jmenuji se Veronika Trunečková, je mi sedmnáct let a mám ráda cestování, divadlo, skauting a sledování dění ve světě. Letos v únoru jsem se rozhodla udělat krok mimo svou komfortní zónu a přihlásila jsem se do programu BFTF - Benjamin Franklin Transatlantic Fellowship. Je to letní vzdělávací program pro aktivní studenty ve věku 16–18 let, který každoročně pořádá americké Ministerstvo zahraničí. Za Česko je po více kolech výběrového řízení nakonec  Americkou ambasádou vybrán jeden úspěšný kandidát. 

Účastníci z více než 40 zemí se potkají v USA na univerzitním kampusu Purdue university, kde program probíhá. Nechybí projektová práce, diskuze o demokracii, lidských právech, občanské angažovanosti a řešení společenských problémů, workshopy, semináře, výlety, poznávání americké kultury a hlavně spousta inspirace a nových přátelství. Program je navíc plně hrazený vládou Spojených států. 

Upřímně, ze začátku jsem ani moc nevěřila že by to mohlo vyjít. Konkurence byla veliká a šance na úspěch malá. Ale když jsem se dostala do druhého kola výběru a po jeho zvládnutí mě nakonec americká ambasáda opravdu vybrala jako úspěšnou kandidátku, byla to neuvěřitelná chvíle plná radosti, štěstí a vděčnosti. 

Obrovské díky proto patří paní učitelce Seidlerové a Honzovi Barvovi, kteří mi na téhle cestě pomohli a podporovali mě. Bez nich by to pro mě bylo o hodně těžší.  

Programu BFTF se zúčastním už tohle léto a nemůžu se dočkat! Těším se až poznám novou zemi, jiné způsoby života a lidi z různých koutů světa. A jak kdysi řekl někdo mnohem chytřejší než já, „I cesta dlouhá tisíc mil začíná jediným krokem.“ Tak věřím, že díky BFTF získám nejen nové přátele a zážitky, ale i větší jistotu v tom, kým chci být a jak můžu svět okolo měnit k lepšímu. 

Vidět, či nevidět, to je to, oč tu běží!

Určitě jste v této parafrázi poznali známé verše slavného Hamletova monologu. A o to skutečně běželo. A rozhodně bylo co vidět!

Ve středu 23. dubna se maturanti ze tříd oktáva A, čtvrtá B vypravili na svou poslední gymnaziální exkurzi, aby ještě aspoň na chvíli unikli z reality předmaturitního maratonu.

Cílem se stalo nádherné královské věnné město Hradec Králové. A prý tam byl ten den i náš prezident.

Nejprve jsme v Klicperově divadle zhlédli velmi podařené představení Hamlet. Se zatajeným dechem a také obdivem jsme sledovali tradiční hru v netradičním režijním pojetí. Výkony herců byly dechberoucí, a tak si zasloužily náš dlouhý potlesk.

Poté už nás čekala průvodkyně, aby nás provedla historickým centrem Hradce Králové. V poutavém výkladu nezapomněla zmínit, že město je učebnicí architektury, dominantou je Bílá věž a město má i nádherné parky. Jako bonus nám svítilo sluníčko a bylo teplo.

Exkurze se povedla. A my třídní učitelky jsme byly také velmi pyšné na naše maturanty, na jejich distingované chování i oblečení. Bylo to super!

Přejeme úspěšné zvládnutí maturitních zkoušek!

Lea Bačovská, Eva Knoppová

Exkurze do Osvětimi - připomínka historie

Dne 10. dubna 2025 navštívily třídy EA, 3.B a 3.C koncentrační tábor v Osvětimi.

Paní průvodkyně nám podrobně vyprávěla o historii, vzniku a tehdejším provozu tábora. Prošli jsme několik původních budov, které dnes slouží jako muzeum. Uvnitř se nacházejí fotografie obětí, mapy a vitríny plné osobních věcí, které byly vězňům po příjezdu zabaveny - boty, brýle, hřebeny, nádobí, kufry, ale i lidské vlasy. Nahlédli jsme i do sklepení, kam byli vězni zavíráni za trest. V táboře se také dochovaly plynová komora a krematoria.
Později jsme se autobusem přesunuli do tábora Birkenau, který sloužil především k hromadnému vyhlazování evropských Židů. Tam jsme navštívili typický táborový barák, ve kterém lidé přespávali na patrových „postelích”.
Exkurze do Osvětimi byla pro všechny silným zážitkem a připomněla nám krutou minulost. Je to místo, kam by se měl každý alespoň jednou za život podívat.

Eliška Marková, septima

Březnové kouzlo Londýna

Jelikož cesta do Spojeného království nějakou dobu zabere, první den naší výpravy jsme strávili na palubě autobusu, který nás přes Eurotunel dopravil až na ostrov Velká Británie. Po příjezdu do Folkestone jsme se vydali severozápadním směrem do Londýna, kde jsme se nejprve prošli parkem ve čtvrti Greenwich. V parku se nalézá známá královská observatoř a prochází tudy nultý poledník, který jsme společně překročili.

Poté jsme se svezli lodí po řece Temži kolem Isle of Dogs až k mostu Tower Bridge. Navštívili jsme londýnský hrad Tower of London, který za svou téměř tisíciletou historii sloužil jako královský hrad, pevnost, vězení, místo poprav a nyní je domovem korunovačních klenotů. Dále jsme se vydali na procházku čtvrtí City, kde jsme se podívali na památník velkého požáru Londýna a po rušných ulicích jsme se dostali až k monumentální St. Paul´s Cathedral. Vystoupali jsme na kopuli katedrály, odkud se naskýtá překrásný pohled na Londýn, a prohlédli jsme si i kryptu, ve které jsou pohřbeni mj. admirál Nelson nebo stavitel katedrály Christopher Wren. Později jsme přešli Millennium Bridge a podívali se ke galerii Tate Modern, odkud jsou pěkné výhledy na celé finanční centrum City. Lodí jsme přepluli zpět k autobusu a odjeli na ubytování, kde nás čekala výborná večeře. Po vydatném odpočinku a skvělé snídani jsme se vydali na výlet po jižním pobřeží Anglie. Nejprve autobusem na nejvyšší bod útesů Beachy Head, odkud jsme vyrazili na procházku podél moře po hraně křídových útesů, které spadají strmě dolů z výšky až 170 metrů, a otevřely se nám krásné výhledy na moře i na další křídové útvary na pobřeží. Došli jsme do Birling Gap, kde jsme sestoupili přímo k malebné mořské pláži. Odpoledne jsme navštívili přímořské letovisko Brighton. Zde jsme navštívili mořské akvárium Sea Life a prošli se městem, kde jsme obdivovali například i královský palác Royal Pavilion, a někteří z nás si stačili nakoupit i pár suvenýrů. Večer jsme se vrátili do hotelu Ramada Cobham a opět využili jeho pohostinnosti a chutných jídel až do rána. Po snídani a sbalení zavazadel nás čekala celodenní prohlídka Londýna. Metrem jsme se přesunuli do centra a během procházky jsme se podívali na sídlo krále Buckingham Palace, místo královských korunovací Westminster Abbey, vládní třídu Whitehall, náměstí Trafalgar Square s Národní galerií, pak jsme zamířili čtvrtí Soho na Piccadilly Circus se světelnými reklamami, do čínské čtvrti a na Leicester Square, kde jsme si nakoupili další suvenýry a společně absolvovali jízdu na obřím vyhlídkovém kole London Eye. V podvečer jsme se s Londýnem rozloučili, metrem přejeli k autobusu a odjeli jihovýchodním směrem ke kanálu La Manche, přes který jsme se Eurotunelem opět vrátili zpět vlakem do Francie. A pak už jsme se s našimi zkušenými řidiči vydali autobusem do samotného Jeseníku za našimi rodinami – to bylo šťastné setkání plné vzpomínání a vyprávění!

Tak třeba za Patrika: „Výlet do Anglie byl velice záživný, přenádherný a hlavně zábavný. Největším zážitkem pro mě byla pěší cesta z Beachy Head až do Birling Gap, opravdu jsem si ji užil. Na druhé místo bych asi posadil návštěvu hradu Tower of London. Zájezd se za mě celkově povedl, jelikož jsme neměli žádné potíže a počasí nám taky přálo.“

Kuba a Ondra se k němu přidali: „Nám se na zájezdu nejvíce líbila procházka po pobřeží Anglie.“

A na co bude vzpomínat Jakub: „Nezapomenu na běh tunelem pod Temží. Na utíkajícího havrana v Tower. Na to, jak za jednu platbu na záchodech prošlo deset lidí. A Majkl (náš průvodce zájezdu) je legenda.“

Matěj s ním souhlasil: „Nejvíc jsme si zapamatovali Michaela a jeho výklad. Také Eurotunel a nádherné pobřeží na samotném jihu Anglie.“

Barbora si výlet také pochvalovala: „V Londýně se mi opravdu líbilo celkově. Teď patří k mým nejoblíbenějším městům, protože tam nebylo tak špinavo, jak všichni říkali. Nejvíce mě zaujal Big Ben, protože se mi libí to pozlaceni. Jsem rada, že jsem si povahově sedla s většinou lidí. Obecně se mi to strašně moc líbilo.“

Klára nám to hezky shrnula: „Zájezd do Anglie se nám moc líbil, cesta sice byla chvílemi opravdu náročná, ale všichni jsme to zvládli, hlavně jsme se těšili, až budeme objevovat krásy Anglie. Program byl krásně vymyšlený a průvodce toho hodně věděl, takže jsme se dozvěděli i informace a doporučení, které na internetu nikde nenajdeme. Na samotné Anglii se nám moc líbily památky, příroda. Ale hlavně nás příjemně překvapilo, jak moc jsou obyvatelé Anglie přátelští. Děkujeme, že jsme měli možnost podívat se se školou do takové krásné země.“

Ivana Kalinová