Čas pro knihu - nej knihy Romana Chasáka

„Každý den odpoledne si zdřímni.“

Ahoj všichni písmenkožrouti a milovníci dobrého čtiva. Sami víte, že určit jednu knihu jako tu nej, je téměř nemožné. Záleží na náladě a okolnostech, při kterých se máte o tom, co je nej, rozhodovat.
V období dětství jsem toho pravda moc nepřečetl. Více než knížky jsem četl časopisy. Příchodem na střední školu se to pomalu začalo měnit. Nicméně si pamatuji, jak jsem na jedné z prvních hodin českého jazyka a literatury naší paní profesorce na otázku, podle čeho máme doma v knihovničce srovnané knihy, jako jediný odpověděl, že podle velikosti. Pak mě čtení chytlo trochu víc a kupodivu za to mohla i povinná četba (teda jen některá).

To hlavní čtecí období pro mě ale nastalo až příchodem na vysokou školu. Hltal jsem nadšeně spousty knih. Některé z nich už tady zmínili kolegové a kolegyně. Otevřel se mi svět, o kterém jsem před tím neměl skoro žádné tušení. Jednu skvělou knihu střídala druhá ještě lepší. Měl jsem pocit, že bych potřeboval aspoň o 10 hodin denně více času na čtení. V té době jsem měl dvě obrovské výhody proti ostatním. První, můj kamarád měl knihkupectví, ve kterém jsem dělával o různých prázdninách brigády. Druhá, moje budoucí manželka toho měla v té době už přečteného tolik, že mi mohla poradit a já nemusel číst různé braky.

Dnes tady zmíním jen dvě knihy. Tou první je nejprodávanější a nejčtenější kniha všech dob. Ano, někteří z vás dobře tuší, že je to Bible. V ní mám oblíbené různé pasáže, konkrétně třeba knihu Přísloví.

Tou druhou je knížka, která, ač tenká, má v sobě neskutečné moudro. Kniha, kterou jsem přečetl xkrát. Je zábavná, místy veselá a místy smutná. Knížka o životě. Napsal ji pan Robert Fulghum a jmenuje se „Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce“. Má přes 50 krátkých povídek. Jednou z nich je i autorovo Krédo. První věta mého povídání je právě z tohoto Kréda. Poslední bude z téhož:

„Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.“

Roman Chasák

Postřehy nejen jednotlivých učitelů gymnázia o knihách, které je provázejí životem. Připojte se i vy a pošlete svůj příspěvek na cechova@gymjes.cz.

Čas pro knihu - nej knihy Leony Bačovské

Knihy Jamese Herriota (To by se zvěrolékaři stát nemělo, Když se zvěrolékař ožení a Zvěrolékař opět v jednom kole) jsou přesně ty knihy, k nimž se člověk rád vrací. A které by každý „zvířátkomil“ měl mít ve své knihovně.

Poprvé jsem sérii o zvěrolékaři, který, ač vyrostl v průmyslovém městě Glasgow, vykonává svou veterinární praxi ve 30. letech minulého století v drsném kraji Yorkshiru – kraji kopců, fialových vřesovišť, kamenných zídek a rozbitých úvozů, četla někdy před třiceti lety.

Krásný styl, humor nutící vás se někdy jen usmívat, někdy se nahlas smát, nadhled, schopnost udělat si legraci sám ze sebe, vykreslit svoje chyby a občas popsat i pracovní neúspěchy, láska ke zvířecím pacientům malým i velkým, božská trpělivost s jejich majiteli, nádherné popisy přírody. Pokora před zrozením i umíráním.

Radost číst! Vždy a kdykoliv, všude a kdekoliv.

V dnešní přetechnizované, uspěchané a záludné době je to balzám na duši.

Leona Bačovská

Postřehy nejen jednotlivých učitelů gymnázia o knihách, které je provázejí životem. Připojte se i vy a pošlete svůj příspěvek na cechova@gymjes.cz.

Besedy z gauče - setkání s Alešem Holečkem

Besedy z gauče vás všechny zvou na velmi zajímavé a výjimečné setkání s absolventem našeho gymnázia Alešem Holečkem. Bezpochyby jste o něm slyšeli, ale málokdo z vás ho slyšel nebo viděl osobně. Aleš ušel po vystudování gymnázia dlouhou cestu a povedlo se mu to, co málokomu z naší republiky. Prosadil se v IT odvětví, které je a stále bude atraktivní, natolik, že se postupně stal vedoucím vývoje operačního systému Windows Vista, 7, 8 a 8.1 ve firmě Microsoft. V současné době je jedním z nejvlivnějších a nejvýše postavených lidí v Microsoftu. Osobně se setkával a setkává s lidmi jako Bill Gates, Steve Ballmer, Satya Nadella. Aleš si našel ve svém nabitém rozvrhu čas a o své cestě až k současné pozici, zkušenostech a událostech, které formovaly jeho život, vám bude vyprávět v úterý 26. 5. 2020 tentokrát v nezvyklém čase ve 20:20 přímo z Redmondu ve státě Washington v USA. Odkaz na besedu je zde.

Čas pro knihu - nej knihy Emila Vodáka

Bez mučení se přiznám, že dnes už čtu jen odbornou literaturu se sportovní tématikou, papírové noviny a komentáře na internetových portálech. Jako tělocvikář preferuji spíše pohyb na sportovišti nebo v přírodě, ale i tak mám „hlad“ po písmenech.

Proto, když se objevila akce kolegyně Barbory Čechové Čas pro knihu, jsem začal vzpomínat „kdy naposledy!?“

Pamatuji si, když jsem byl malý, jak mně máma četla pohádky. Uběhlo „pár“ let a pohádky jsem svým dětem četl já. Základní a střední škola byla jen o „povinné četbě“, což se dá vysvětlit tím, že jsem spíše naháněl „kulatý nesmysl“. V té době byl fotbal a basketbal mým smyslem života, i když popravdě na střední jsem už četl i pohádky. Čas vysoké školy byl spíš četbou „knihy života“ (nadsázka). Pak ale přišlo mé čtenářské období, tak jak to chápou všichni „knihuchtiví“ čtenáři. Když jsem začal učit na našem gymnáziu, pár let jsem přes prázdniny pracoval jako plavčík na jesenickém městském koupališti a tam jsem těch knížek „přelouskal“ opravdu hodně. Naštěstí to nemělo vliv na statistiku „utonulých“.

A právě z tohoto období bych vám chtěl doporučit jednu z mých nej knih.

Chléb na vodách od Irwina Shaw.

Příběh o jednom středoškolském profesorovi, který si žil se svou rodinou, jak si myslel on, spokojený život. Až do doby, než zasáhla náhoda, a on zjistil, že věci nejsou takové, jak si myslel.

S pozdravem

Váš Literární barbar E

P. S.: O mé poslední přečtené knize (Štěstí na světě) se sportovní tématikou bude jedna z našich příštích Besed z gauče.

Postřehy nejen jednotlivých učitelů gymnázia o knihách, které je provázejí životem. Připojte se i vy a pošlete svůj příspěvek na cechova@gymjes.cz.