Sextánky na Erasmu v Rumunsku

Naše rumunské dobrodružství začalo v neděli 5.5., a to v sedm hodin na vlakovém nádraží v Jeseníku, kam nás vyprovodili naši rodiče a se slzou v oku se s námi na týden rozloučili. Cestu vlakem jsem zvládly bez sebemenších potíží až do Budapešti a po cestě jsme nabraly ještě další dva členy české výpravy.

Poté co jsme dorazily do Budapešti, jsme zažily první nesnáze, a to když jsme se nemohly vymotat z opravujícího se metra a musely jsme se dostat k autobusu. Ztratily jsme hodně cenného času a z toho krásného města jsem stihly vidět opravdu jen malý, i když velmi kouzelný zlomek.

V Budapešti jsem nasedly do trochu pochybného minibusu, který řídil buď Maďar nebo Rumun, tím si dodnes nejsme jisté. Na místo určení jsme ale dojely v pořádku někdy po deváté hodině, hned jsme se ubytovaly v hezky vyhlížejícím hotelu. Nakonec jsme i něco pořádného snědly a co nevidět jsme už všichni spali na pokojích.

Dny začínaly ve směs stejně. V devět budíček, do deseti snídaně, pak nějaká ta rozehřívačka a kolem půl jedenácté začínal vždy hlavní program, který byl dost nabitý a vyčerpávající, trval klidně až do ranních hodin, protože noční program byl většinou v režii jednotlivých států. Spánku jsme si vskutku moc neužili.

Hlavní náplní našeho Erasmu bylo volení a Evropská unie, takže jsme dělali různé simulace jako např. simulace voleb a politických kampaní, ale zkusili jsme si, i jaké je to být členem parlamentu a o něčem jednat. Prohlédli jsme si město při city quizu a stihli jsme i aquapark. Nejvíce nás stejně asi bavili hry na teambuilding, diskuze, poznávání ostatních států a sbližování se.

Erasmus nám toho dal opravdu hodně, ještě víc než jsme čekaly. Získaly jsme úplně nový pohled na naše polské sousedy, kteří byli po celý projekt naší největší podporou a motivací jít do toho po hlavě a přestat být stydlivé trubky z Česka, za to jim budeme ještě dlouho neskutečně vděčné. Slováci jsou pořád naši bratia, proto jsme s nimi trávily hodně času a to hlavně v noci. Rumunský tým se během týdne postupně rozpadal, ale ten jeden, co tam nakonec zbyl, byl opravdu srandovní chlapík a dobře jsme se s ním nasmály. Dále jsem zjistily, že umíme docela dobře anglicky a ani diskutovat nám nedělalo velké problémy.

Prostě a jednoduše jsme si to opravdu užily a to i přes všechny ty obavy a komplikace na začátku. Takže pokud máte možnost vyrazit na nějaký Erasmus, tak určitě neváhejte, je to jedno z našich nejlepších rozhodnutí, co jsme udělaly. Zlepšíte si angličtinu, hlavně si v ní budete víc jistější, potkáte nové lidi z jiných zemí, objevíte další část světa a hlavně zažijete fakt srandu. Jo a taky vás to skoro nic nestojí. Tak na jakém Erasmu se vidíme příště?

Lucie Uhrová, Tereza Přikrylová, sexta