Na koloběžce do školy! Sekundáni se po distanční výuce pořádně prošli i projeli

Více než rok s malými přestávkami trvala distanční výuka na dálku, během které měly děti výrazně omezený kontakt se svými spolužáky i učiteli. Jako malou náplast pro ně Gymnázium Jeseník připravilo společně strávený den v přírodě.    

Toto pondělí se na půdu školy vrátily dva ročníky nižšího gymnázia. Naposledy se takto hromadně sešly před Vánoci. Od té doby jejich výuka probíhala prostřednictvím obrazovek notebooků, tabletů a chytrých telefonů. 

Aby se po tak dlouhé době zase žáci tzv. „oťukali”, připravili pro ně vyučující jednodenní adaptační den v přírodě, během něhož společně podnikli turistický výšlap přes Javořík na Lázeňský vrch v Lipové. Zpáteční cestu do Jeseníku si zpříjemnili jízdou na koloběžkách.  

Cestou necestou za společnými zážitky 

Sekundánské dobrodružství začalo již o půl osmé před jesenickým kinem Pohoda. Autobusem se přemístili do Adolfovic, odkud si vyšlápli na nedaleký vrchol Javořík. „Počasí nám vyšlo skvěle, báli jsme se bouřky a deště, ale někdo nahoře nad námi držel ochrannou ruku,” poznamenal s úsměvem třídní učitel Koukol.   

U turistického rozcestníku se všichni vydatně nasvačili a doplnili potřebné tekutiny, jelikož dopolední slunce hřálo více než vydatně. Aby cesta žákům rychleji utekla, připravila si pro ně paní učitelka Honsová několik zábavných her pro utužení třídního kolektivu.  

Záchytným bodem společného výletu se stal bufet s občerstvením na Lázeňském vrchu, kam se účastníci dobrodružné „expedice” dostali přes nádherné Anenské údolí. Po nezbytném párku v rohlíku a nanuku se sekundáni vydali na zpáteční cestu, kterou ovšem absolvovali už s koloběžkou.  

Nový impuls pro zbytek školního roku  

„Bylo to fajn, užila jsem si to. Hlavně máme nějaký společný zážitek i s učitelem.” sdělila po návratu do školních lavic jedna z žaček. „Výlet byl super, snad to tak cítí i ostatní. Pro někoho to možná bylo trochu náročné, ale pevně věřím, že nám tato akce dodala potřebnou dávku energie pro zvládnutí zbytku školního roku,” ukončil nadšeně pan učitel Koukol.